Pomalu začíná sezóna, práce nad hlavu a tak jsem si řekl, že by před tím pravým vánočním shonem mohl přijít vhod nějaký odpočinek. Chvíli jsem brouzdal na netu a letenkách, až jsem vybral all inclusive Egypt s cestovkou i přes fakt, že raději volím dovolené na svojí vlastní pěst. Zde je tedy moje malé shrnutí mé cesty za pyramidami a hordou jídla.
Raději lepší hotel za vyšší cenu
Dovolenou jsem vybíral klasicky přes Invii, kde se nabízelo hned několik možností. Většinou buď zájezdy okolo 10-12 tis za 7 nocí nebo za stejnou částku, ale jen na 5 nocí. Zastal jsem toho názoru, že tam budu klidně o pár nocí méně, když to bude stát za to, respektive že bude pěkný a čistý hotel, dobré jídlo a drinky. Zvolil jsem tedy trip za nějakých 10 500 Kč na 5 nocí s odletem z Brna, což je hrozně super skrze dojezd autem.
Na resort, kde jsme bydleli jsem napsal následující recenzi: Recenze: The Three Corners Rihana resort v Egyptě.
Po příjezdu do Egypta a resortu
Ihned po příjezdu do Egypta mě zaujalo, jak tam jsou všichni hrozně ujetí na bakšiš, což je takový ekvivalent k českému dýšku. Ať udělají cokoliv, za co jsou normálně placení, tak po vás chcou bakšiš. Ono se v podstatě není ani čemu divit, podle průvodkyně, která nás provázela kolem pyramid, mají Egypťané průměrnou mzdu okolo 200 – 400 dolarů, což je fakt celkem málo. Pokud se tedy chystáte to Egypta, tak počítejte, že na vás budou všichni hrozně milí a ochotní, se vším rádi pomohou, ale budou za to chtít nějaké peníze.
Lze toho ale i efektivně využít, stačí pár dolarů lidem na recepci hotelu, které jsme vložili do pasu při kontrole, a hned se k nám chovali lépe. Nejen, že nás na pokoj pustili i mnohem dříve, než ostatní cestující, ale zároveň nám dali i lepší pokoj – prý.. nemáme totiž srovnání, že?
Cesta k pyramidám
Když jsem byl už v tom Egyptě, tak nešlo vynechat návštěvu pyramid. Chvíli jsem opět brouzdal po netu, hledal spoje či zprostředkovatele na tento výlet a následně zjistil, že mi to za celkem solidní peníz dokáže zprostředkovat cestovka. Výlet stál okolo 1700 CZK na osobu a zahrnoval cesty, nějaké vstupy a pak oběd v Káhiře.
Tento výlet je většinou na celý den a to doslova. My jsme vyjížděli z hotelu okolo 02:00 a vrátili jsme se okolo 23:30, kde je nutno vzít v potaz, že náš hotel byl tak o 30 – 60 minut blíže Káhiře, než když vyjížděli naši spolucestovatelé přímo z Hurghady. Mohli jsme tak do busu nastoupit později a zároveň dřív vystoupit.
Samotná cesta byla fakt nudná, co vám budu povídat. Přeci jen, jelo se tam okolo šesti hodin a ať je autobus sebepohodlnější, tak to dá zabrat. Už jsem vážně nevěděl, jak si sednout a když jsem náhodou usnul, tak jsem se probral po chvíli od bolesti za krkem, jelikož jsem neměl ani polštářek. Každopádně, cestu jsme nějak přežili a naše první zastávka byla v prvním nejstarším křesťanském kostele v Káhiře. Dostali jsme výklad, nakoukli dovnitř a pak mazali do nejstarší mešity.
Plavba po Nilu
V autobuse nám bylo nabídnuto, že se můžeme projet lodí na po Nilu za nějakých 10 EUR na osobu. Přišlo nám to celkem zajímavé, tak jsme souhlasili a projížďku absolvovali. No a názor? Celkem to šlo, řeka byla obrovská a bylo zajímavé se po Káhiře trochu poohlédnout, kde stály vysoké budovy podél řeky.
Další zastávka byla v originální egyptské parfumérii, kde jsme dostali kafe a jejich tradiční ibiškový čaj. Zároveň jsme mohli otestovat různé vonné oleje, které jsou pro Egypt typické. Jedná se o přírodní produkt, který je vytvořený pouhým lisováním rostlin. Musím říct, že některé ty vůně voněly identicky, jako jsme zvyklí ze značkových voňavek.
Projevy Faraonovy kletby
V tuto chvíli, při návštěvě parfumérie, se u mě začala projevovat tzv. Faraonova kletba. Jedná se o moc příjemnou věc, kde díky bakteriím ve vodě, co teče běžně z kohoutku, dostanete střevní potíže. Jednoduše se tomu nedá téměř vyhnout. Ačkoliv všude na hotelu dostanete vodu balenou, tak i tak v této kohoutkové vodě pravděpodobně myjí ovoce / zeleninu či nádobí. Možná z toho dělají i led, kde mě ale barmani přesvědčovali, že je to z vody balené. No kdo ví, každopádně dva dny po příletu jsem pochytil silné bolesti břicha a průjem, což je paráda, když se zrovna chystáte do pouště.
Když mě faraon už celkem zasáhnul a stihl dehydratovat, tak jsme jeli na oběd, kde jsem nedokázal skoro nic sníst. Čili naprosto ideální kombinace, nevyspalý díky brzkému odjezdu, bez energie jelikož jsem nedokázal skoro nic sníst a dehydratovaný s bolavým břichem. No co vám budu povídat, když jsme dorazili k pyramidám, tak jsem venku zvládnul být jen pár minut a pak jsem měl pocit, že s sebou lisknu na zem. Čili vylézt z autobusu, mrknout na pyramidy, prolézt si to tam v rychlosti, udělat fotku a šup zase do klimatizovaného autobusu. Už celkem chápu ty dramatické scény z filmů, kde se někdo potácí pouští – byl to fakt masakr, takové suché vedro, které bych přirovnal k sauně. Z ničeho nic mi začalo být dost rychle srdce, malátnost, vysoká únava a divný pocit od žaludku. Jediné co mě překvapilo, tak na to, že bylo přes 40°C, tak jsem se téměř nepotil. Když je v Česku razantně méně, tak pot z člověka leje jak o závod a zde skoro nic.
Co stojí ještě za zmíňku, že se dalo jít dovnitř do pyramid, což stálo asi 20 euro. Já osobně toho nevyužil, jelikož nám sama průvodkyně říkala, že tam nic není, že to všechno rozkradli, že tam jsou jen prázdné chodby. Na druhou stranu mě to teď trochu mrzí, přeci jen by mě zajímalo, jak to uvnitř takové pyramidy vypadá.
Od dvou prvních a největších pyramid nás nabral autobus a převezl o kousek dál k další pyramidě, do které se opět dalo jít. Následně nás opět nabral a jeli jsme ke Sfinze. Upřímně řečeno, měl jsem pocit, že tam nedojdu a radši se doplazím do autobusu, protože mi bylo neskutečně zle z dehydratace a tepla. Nakonec jsem to ale zvládnul, po cestě jsme viděli ještě Údolní chrám, udělali pár fotek a zase zpět do autobusu, který nás tentokráte zavezl už do finální zastávky, kterou byl obchod či muzeum?? (netuším co to bylo) papyrusu. Naše průvodkyně nám osobně ukázala, jak se takový papyrus vyrábí a jak ho používali. Z této zastávky jsme pak jeli už přímo na hotel s jednou zastávkou na záchod.
Jak se vyrábí papyrus?
Papyrus se vyrábí ze stejnojmenné rostliny, kde se rozřeže na plátky nožem a vloží na pár dní do vody. Čím déle je papyrus ve vodě, tím je tmavší a dražší. Následně se tyto plátky roztlučou kladivem a potom se tyto plátky do sebe zapletou, jako když pletete ošatku. V posledním kroku se dají do lisu. Historicky se však prý používali velké kamenné kvádry. Výsledkem je pak již hotový papyrus, který je celkem odolný vůči roztržení a lze malbu vygumovat pouhým namočením a následným setřením plátna.
Shrnutí výletu na pyramidy
Možná bych hodnotil jinak, kdyby mi nebylo blbě a více jsem si to užil, ale být přes 12 hodin na cestě, abych vystoupil z autobusu a kouknul na pyramidu je celkem srandovní. Každopádně jsem rád, že jsem výlet podniknul, určitě to byl zážitek a prozkoumal jsem zase něco dalšího. Bylo to zajímavé, ale přijde mi to ve výsledku jen o tom, že si to nyní mohu odškrtnout ze seznamu, kam se chci kdy podívat. Výlet tedy mohu doporučit, ale je potřeba počítat s tím, že je to náročné. Příště, pokud pojedu ještě do Egypta, tak plánuji navštívit Údolí králů či se jet potápět do Rudého moře.
Závěr
Pokud si chce člověk vážně odpočinout a najíst / napít za velmi solidní cenu, tak země jako Egypt bude dobrou volbou. Ležet u moře, laguny či bazénu, celý den popíjet drinky, jíst a nic neřešit za 10 tis mi přijde celkem dost dobré s ohledem na to, že když jedu kamkoliv jinam, tak na podobnou cenu se nikdy nedostanu a to se snažím dost šetřit na jídle i pití.
V Egyptě jsou velké plus památky, které lze navštívit a pobyt si nějak zpestřit. Na druhou stranu by mohlo být zajímavé i Turecko, které pobyty nabízí a zároveň je České republice blíže.
Kolik nás to finálně stálo?
Samotný zájezd stál okolo 10 500 Kč. Výlet na pyramidy 1700 Kč. Plavba po Nilu okolo 230 Kč. Drobná útrata za vodu během výletu či na letišti pak okolo 100 – 500 Kč. Samotná dovolená tedy vyšla na necelých 13 000 Kč, což mi přijde celkem solidní. Podobnou cenu jsme zaplatili za prodloužený víkend na Slovinsku, kde jsme si takto rozhodně nežili.
Leave a Reply